Jazzová dvanástka s Pavlom Wlosokom

Jazzová dvanástka s Pavlom Wlosokom
jazz.sk

Dnes s českým klaviristom žijúcim v USA, profesorom jazzu na Western Carolina University a skladateľom Pavlom Wlosokom.

 

Tónika

1. Čo je jazz?

Jazz je univerzální hudební jazyk, který se zrodil v New Orleans začátkem dvacátého století a díky kterému muzikanti této planety během hry komunikují mezi sebou a v neposlední řadě taky komunikují s obecenstvem a poznávají tímto sebe sama a taky sebe navzájem.

 

2. Ste otvorený experimentom spájania jazzu s inými hudobnými žánrami?

Odjakživa jsem byl otevřen míchaní jazzu s ostatními žánry, i když v mém případe se to často odehrává spíše na podvědomě bázi. Jednou z mých posledních kompozic, která však pojí prvky jazzu a vážné hudby, je pět miniatur pro žesťový kvintet nazvaná "Five Miniatures for Brass Quintet", která byla napsaná na zakázku pro mé kolegy v práci. Jeji světová premiéra proběhla v Carnegie Hall v NYC v roce 2007.

 

3.  Hovorí sa, že nájsť ten správny nástroj je pre hudobníka prelomová záležitosť. Našli ste ten svoj? Uprednostňujete starší - už hraný, alebo skôr nový nástroj?

Kvalitní koncertní klavír stoji dnes kolem $ 100,000+ USD, takže nástroj jsem sice našel, ale nemám na něj penize... Spolu s manželkou, klasickou pianistkou, jsme si však v prodejně Steinway v Atlantě (stát Georgia) asi před deseti lety pořídili moc hezké střední křídlo Boston, vyrobené v Japonsku. Vybírali jsme asi z 50-ti nástrojů a tento nám oběma seděl nejvíc a moc děkujeme Pánu za to, že ho máme. Je to oficiální licencovaná kopie Steinway a opravdu se to těm japoncům povedlo.

 

4. Čo vám beží hlavou počas vášho sóla na pódiu?

Jeden z mých učitelů ze studentských let na University of North Texas v Denton, Mr. Ed Soph (skvělý bubeník, který hrál s Woody Herman big band a taky natočil CD s Joe Henderson), mi jednou řekl, že nejlepší improvizátoři jsou nejrychlejší myslitelé a měl pravdu. Během improvizace jazzman nejenom reaguje na dané myšlenky v reálném čase, ale taky si musí pamatovat, co už hrál a jak je možné tyto „starši" myšlenky a fráze umělecky zpracovat a znovu přednést. No a v neposlední řadě musí taky myslet na to, co a jak bude hrát v blízké budoucnosti a jak se to všechno bude pojit a dávat smysl. Skvělý improvizátor se tedy pohybuje ve třech časových pásmech či dimenzích najednou (minulost, přítomnost a budoucnost) a navíc reaguje a pracuje nejen se svými vlastními myšlenkami a motivy, ale často také s motivy svých spoluhráčů. Koneckonců, improvizace je často vysvětlována jako kompozice v reálném čase. Takže to, co skladatelé typu Beethoven či Chopin psali několik týdnů, improvizátor musí být schopen vytvořit v reálném čase na svůj nástroj během několika málo minut, i když ten samotný proces pochopitelně není úplně obdobný. Avšak, čím lepší a rychlejší kompoziční myšlení jazzman má, tím lépe a dokonaleji improvizuje.

 

Subdominanta

5. Ako by ste charakterizovali sám seba v troch vetách?

Cílevědomý se smyslem pro humor a taky zvídavý a otevřený novým směrům a podnětům.

 

6. Podporuje Vás Vaša partnerka/manželka v jazzovom umení? Chodieva na koncerty?

Manželka mne odjakživa podporovala, i když momentálně chodit na koncerty se dvěma dětmi doma není možné. Než jsme měli rodinu, tak chodila pravidelně.Teď si aspoň poslechne nahrávku, anebo podívá na video záznam, když jí čas dovolí.

 

Tónika

7.  Zvládnutie nástroja a obrátený životný biorytmus vyžaduje do istej miery aj dobrú fyzickú kondíciu. Venujete sa zvlášť aj tejto stránke?

Tak to si nemyslím. Možná tomu tak je u dechařů. Hrával jsem sice jako žák profesionálně fotbal, hokej i tenis, pak však přišlo rozhodnutí se připravit na studium na konzervatoř a já musel doma každý den hodně cvičit na klavír, takže čas na sportování už nebyl. Protože hraní klavíru nevyžaduje skoro žádnou fyzickou kondici, nijak zvlášť mi to nechybí. V neposlední řadě na to ani není čas. Teď už mi zbývá tak akorát procházka se psem a v létě nějaké to plavání a taky chození po horách (Beskydy, Malá Fatra, či Great Smoky Mountains). Taky si musim dávat pozor na ruce, čímž odpadá jakákoliv náročnější fyzická práce.

 

8.  Čo podľa vás chýba slovenskému jazzu?

Slovensko, podobně jako Česká Republika, zažívá každým rokem příliv nových, mladých a často nadějných muzikantů. Otevřené hranice, internetové zdroje jako třeba www.youtube.com, či www.myspace.com a taky možnost studia v zahraničí - to vše pomáhá k růstu a osvětě tohoto umění. Je přínosem, ze Slovenská Jazzová Společnost v čele s Petrom Lipou a Katarínou Ovseníkovou organizuje jazzovou dílnu v Bratislavě. Díky akcím tohoto typu, mladí a talentovaní lidé mají možnost pracovat s profesionály a zdokonalovat se v oblasti jazzu a populární hudby. Samozřejmě by napomohlo mít více prostoru na živé hraní a taky dát více prostoru jazzu v rádiu, či TV. Jazzová komunita však nemá dostatečné slovo na to, aby vytvořila tlak na ministerstvo kultury a získala tím potřebné finance pro propagaci tohoto umění. A tedy bez soukromých investorů a mecenášů a taky patřičné podpory fanoušků, se podmínky pro tvorbu a šíření tohoto umění v zemích bývalého východního bloku jen stěží viditelně zlepší.

 

Dominanta

9. Poznám vtip: Viete aký je rozdiel medzi XXL pizzou a jazzovým hudobníkom?

Pizza dokáže nasýtiť štvorčlennú rodinu.

Aká je v tomto smere praktická stránka jazzmanovho života?

Jazzmeni jsou komunitou lidí, kteří védí jak přežít na tomto světě. Protože mají dar improvizace (který pak dále prohlubují), tak se často umí dobře adaptovat na jakékoliv životní podmínky. Diky těmto "instinktům přežití" se jazzmeni dají rozdělit do několika kategorií, o kterých si můžeme popovídat zase někdy jindy. Zásadní je, aby se muzikant nefixoval pouze na jednu věc, jako je třeba hraní určitého stylu. Je potřeba být různorodý a spolehnout se taky na své instinkty. Když už umím hrát na nějaký nástroj, tak je potřeba zkusit aranžování, pak kompozici. Těch směrů je spousta. U mně je to kromě přednášení na universitě taky mixování, či masterování hudby na magnetický pás, anebo třeba v posledních letech fotografování.

 

Subdominanta

10. Vediete alebo chcete viesť svoje deti vedome k hudbe?

Už jsem manželce říkal, že nemůžeme byt všichni pianisti/muzikanti v rodině a že někdo taky musí vydělávat "chechtáky", nicméně obě děti mají hudební talent, takže tomu necháváme volný průběh.

 

Tónika

11. Využívate internet na propágaciu svojich hudobných aktivít?

To každopádně. Internet je velkým pomocníkem pro nezavislé umělce a taky skvělé propagační medium. Když jsme vydávali debutové CD mé manželce "Passionate Piano of Andrea Adamcova" na konci 2011, tak jsme kupříkladu použili www.kickstarter.com. Tyto stránky nam pomohly zafinancovat naklady na vydání tohoto CD, které je teď dostupné elektronicky po celém světě prostrednictvím iTunes, či Amazon. Samozřejmě mám taky své web stránky a často propaguji koncerty via facebook, což je velmi dobré medium.

 

12. Ako by ste vysvetlili laikovi, čo je krásne na hudobnom žánri zvanom jazz?

Co je na jazzu krásné? Hmm, to se snad ani nedá slovy popsat. Zkuste si představit, že komunikujete jazykem, kterému do jisté míry rozumí vsichni obyvatelé této planety (a snad i bytosti mimo naší sluneční soustavu) bez ohledů na jejich věk, kulturní základy, národnost, či náboženskou orientaci. Díky dobrým základům a znalosti tohoto jazyka máte možnost v těchto živých bytostech prostrednictvím vaší hry či komponování vyvolat nepřeberné množství pozitivních, uspokojivých pocitů, pozvednout jejich ducha, či je inspirovat k šíření dobra a býti lepšími, prospěšnějšími členy naší lidské společnosti. V neposlední řadě máte taky možnost lidi přimět k zamyšlení se nad sebou samým a tím důkladněji poznat sebe sama. Jazz je čistou expresi pocitů, radosti a svobody na té nejvyšší nám známé komunikační úrovni a uměním, které posouvá hranice našeho omezeného čtyř-dimenzionálního fyzického světa a nabízí jakýsi most, či přirozené překlenutí do vyšších, pozitivních vibrací, protože jedině tam lze čerpat inspiraci pro každodenní uměleckou tvorbu.

Pravdou zůstává, že jazzová hudba (a zvláště pak moderní jazz) je ve své podstatě dosti komplikovaným uměním, které od posluchače samotného vyžaduje zakladní znalost hudebních procesů a taky znalost historie stylu tohoto umění tak, aby byl daný posluchač v plné míře schopen pochopit tyto sdělené informace v reálném čase a nějakým způsobem je strávit a přetvořit v pozitivní zkušenost. Takže, aby člověk objevil skutečnou krásu jazzu, musí byt otevřený prohlubování jeho studia, ať již aktivním poslechem, komunikací s muzikanty, či čtením knih a článků, které problematiku tohoto umění otevřeně, srozumitelně a bez skrupulí prezentují.

 

Ďakujeme za rozhovor.

Team Jazz.sk

 

 

Ďalšie články

Výnimočný koncert v Kafé Scherz: Britský saxofonista Sam Knight a jeho European Quartet
Mladý talentovaný britský saxofonista Sam Knight sa už 2. júla predstaví v Bratislave so...
One Day Jazz festival na Bratislavskom hrade: Hudba, ktorá rúca múry a stavia mosty
Otvárací koncert One Day Jazz festivalu na Bratislavskom hrade bol veľkolepý nielen hudobnými...
Jazzová Ofélia: Marta Kloučková Quartet a ich Loving Season
Jan Hocek z českého Jazzportu pridelil albumu Loving Season po všetkých stránkach, teda tak...
Kremnická Jazzda štartuje už tento víkend: Tretí ročník festivalu ozdobí legenda slovenského jazzu Peter Lipa
V piatok a v sobotu 28. a 29. júna prebehne tretí ročník pouličného jazzového festivalu Kremnická...