Kto by čakal pomník jednému z najväčších jazzových revolucionárov na námestí v Kielcach, najväčšom meste Svätokrížskeho vojvodstva na juhovýchode stredného Poľska? A komu by napadlo, že inštalácia pomníka rozbehne festival, na ktorom sa predstavili viacerí z Davisových spoluhráčov? Aktuálny ročník podujatia Memorial to Miles – Targi Kielce Jazz Festival prebehne koncom septembra (26.–28. 9. 2025) a vďaka nášmu spolupracovníkovi Jiřímu Kulišovi vám prinášame rozhovor s generálnym riaditeľom Targi Kielce a zakladateľom festivalu Andrzejom Mochoňom.
Jste milovníkem jazzové hudby. Byl to váš nápad uspořádat v Kielcích jazzový festival?
Před více než 20 lety jsme s několika přáteli postavili v Kielcích sochu Milese Davise a u příležitosti jejího odhalení jsme uspořádali koncert. Následující rok jsme žádný koncert nepořádali, ale mnoho lidí se nás na něj neustále ptalo. Říkali: „Jak to myslíte, že žádný koncert nebude? Pomník stojí, od našeho posledního setkání uplynul rok. Je nejvyšší čas, abyste uspořádali další.“ Takže jsme měli roční pauzu a pak se festival rozjel. Od té doby ho pořádáme každoročně.
Co se týče samotného tématu památníku – přispělo na něj několik institucí, ale museli jsme získat povolení od města, abychom ho mohli postavit. Město zkrátka muselo poskytnout jeden metr čtvereční plochy, protože podstavec vyžadoval pouze jeden metr čtvereční. V městské radě se tehdy rozhořela diskuse, proč to musí být zrovna Miles Davis. Proč ne třeba Moniuszko? Vždyť náměstí je pojmenováno po Moniuszkovi, takže i pomník by měl být Moniuszkův. Kromě toho Moniuszko je Polák a Miles Davis zde nikdy ani nevystupoval – proč mu stavět pomník?
A jak jste na to odpověděl?
Jednoduše: Miles Davis je důležitý pro světovou kulturu, má v Kielcích své fanoušky – jako jsme my a my to chceme oslavit. Později se ukázalo, že jde o první pomník Milese Davise na světě. Nyní jsou snad další dva: v jižní Francii a v Altonu ve státě Illinois, tedy v Davisově rodišti.
Targi Kielce je sponzorem projektu Memorial to Miles. Jaká je Vaše role při organizaci této akce?
Jako každá jiná firma jsme zaměřeni na zisk. Ale máme také smysl pro poslání. Chceme nejen vydělávat peníze, ale také pozitivně ovlivňovat svět kolem nás. A to na mnoha různých úrovních. A kulturní projekty jsou pro nás obzvlášť důležité. Jsme hrdí na projekt Memorial to Miles, ale realizujeme i další kulturní projekty. Zde bych rád upozornil zejména na medaili Per Artem Ad Deum, která se uděluje vynikajícím umělcům u příležitosti Sacroexpa, což je náš veletrh církevního designu a vybavení. Na seznamu oceněných jsou jména mnoha velkých umělců, jako jsou Giuseppe Tornatore, Arvo Pärt, Krzysztof Penderecki, Wojciech Kilar nebo Ennio Morricone, které jistě není třeba představovat
Jsme také hrdí na naše výstaviště, které je obohaceno o několik uměleckých děl. Jedná se například o díla sochaře Sławomira Miceka. Kongresové centrum zdobí plakáty festivalu Memoriál Milese, ještě letos otevřeme malou festivalovou galerii.
Které nejznámější jazzové umělce jste dosud slyšeli na jazzovém festivalu Memorial to Miles Targi Kielce?
Za více než dvě desetiletí přilákal festival do Kielců nespočet světově proslulých hudebníků. Jména, která mám v živé paměti, jsou Erik Truffaz, Saskia Laroo, Lars Danielsson, Patricia Barber, Nils Petter Molvaer, Kenny Garrett, Leni Stern Trio, Jakob Bro Trio, Gregoire Maret, Dave Liebman, Adam Nussbaum, Ulf Wakenius, Mike Stern, Matthew Halsall nebo Mino Cinelu.
Náš přístup k sestavování festivalového programu zahrnuje vyvážení několika důležitých prvků. Davis byl trumpetista, takže se vždy snažíme pozvat nějaké trumpetisty. Vždy oslovujeme hudebníky, kteří měli možnost s Davisem hrát, ale je to těžké a s postupem času to bude zřejmě ještě těžší. A přesto se nám to několikrát podařilo; abych uvedl příklad, jednou jsme v Kielcích pozvali na koncert Hirama Bullocka. Dalšími hudebníky, kteří měli možnost hrát s Milesem Davisem a také vystupovali v Kielcích, jsou Kenny Garrett, Dave Liebman, Adam Nussbaum, Mike Stern a Mino Cinelu. Důležité je, že zveme jak zavedené hudebníky, tak mladé umělce – podobně jako jiní organizátoři festivalů.
Ve své kanceláři máte mnoho vlastních fotografií hudebníků. Loni jste se na festivalovém pódiu objevil s kytarou. Vystupujete raději jako fotograf, nebo jako hudebník?
Nejsem hudebník. Jsem především posluchač, který občas fotí a sporadicky vystavuje. Řekl bych, že se v hudbě vyznám až příliš dobře na to, abych se považoval za hudebníka.
Autor: Jiří Kuliš
